Japonská matrace: Proč spíte lépe na tvrdé podložce?

Původ a historie japonských matrací futon

Japonské matrace futon jsou tradiční způsob spaní, který má kořeny hluboko v japonské kultuře. Jeho historie sahá až do období Nara mezi lety 710 až 794. Jenže tehdy futon, jak ho známe dnes, ještě neexistoval. Představte si to – lidé spávali na tatami rohožích nebo rovnou na podlaze. Jen šlechta a bohatší vrstvy si mohly dovolit něco pohodlnějšího, třeba měkké podložky z hedvábí nebo bavlny.

Vlastní japonská matrace, kterou dnes nazýváme futon, se začala formovat během období Edo, zhruba mezi roky 1603 a 1868. To byla doba, kdy se v Japonsku výrazně rozšířilo pěstování bavlny. Díky tomu se bavlněné výrobky staly dostupnější a futon se postupně dostal do běžných domácností, ne jen k těm nejbohatším.

Tradiční japonská matrace byla navržená přesně podle potřeb japonského způsobu života. Domy v Japonsku byly a často stále jsou poměrně malé, takže bylo potřeba vymyslet něco praktického. A futon se k tomu skvěle hodil – přes den se jednoduše složil a uložil do speciální skříně zvané oshiire. Místnost se tak během chvíle proměnila v multifunkční prostor, který šlo využít k čemukoli jinému.

Jak byl futon vlastně vyrobený? Skládal se z několika vrstev bavlněné výplně, které byly pečlivě ručně sešité do bavlněného povlaku. Tloušťka se pohybovala kolem pěti až deseti centimetrů. Pro nás Evropany to může znít nepohodlně, že ano? Ale japonská filozofie spánku vždycky preferovala pevnější podložku – podle nich je lepší pro správné držení těla a zdraví páteře. Pod futon se tradičně pokládala tatami rohož z rýžové slámy, která izolovala od studené podlahy a zároveň umožňovala proudění vzduchu.

Když se Japonsko během období Meiji otevřelo západním vlivům, začaly se tam objevovat i západní postele. Přesto si japonská matrace futon udržela své místo. Spousta Japonců ji používá dodnes – nejen kvůli praktičnosti, ale i kvůli hluboké tradici a přesvědčení o zdravotních výhodách. Ranní skládání futonu se stalo součástí každodenního rituálu, symbolem pořádku a disciplíny, které jsou v japonské kultuře tak důležité.

Tradiční materiály a výrobní technologie

Znáte ten pocit, když si lehněte a vaše tělo se prostě dokonale uvolní? Japonské matrace, kterým říkáme futon, to umí naprosto úžasně. Představují něco víc než jen místo na spaní – je to celé staletí zkušeností a moudrosti, jak doopravdy rozumět tomu, co naše tělo potřebuje.

Když se podíváte na to, z čeho jsou tyto matrace z Japonska vyrobené, zjistíte, že jde hlavně o bavlnu. Ale pozor, ne ledajakou. Japonci si pořád drží na kvalitě a vybírají bavlnu s dlouhými vlákny – ta prostě vydrží a je na ni spolehnutí. Zkušení řemeslníci pak vrství jednu vrstvu za druhou, všechno musí sedět jak ulité. Žádné boule, žádné nerovnosti. Tohle není práce, kterou se člověk naučí přes noc – musíte mít cit v rukou a vědět přesně, co děláte.

A víte, co je zajímavé? Rýžová sláma. Přesně tak. Dává té matraci tu správnou pevnost zespodu, podporuje páteř, ale zároveň vás netlačí. Slámu musí pečlivě vysušit a upravit, aby byla dostatečně pružná a neměla problém s vlhkostí. Tenhle základ dole pak drží ty měkčí bavlněné vrstvy nahoře. Je to vlastně geniální kombinace – něco měkkého a útulného, co má ale pořádnou oporu.

Na povrchu najdete bavlněnou tkaninu, často s těmi krásnými japonskými vzory – květiny, příroda, všechno hezky jednoduché a čisté. Taková tkanina musí ale vydržet pořádně zabrat, protože v japonských domácnostech se futon každé ráno složí a večer zase rozloží. Představte si to – denně. Proto ty švy a rohy musí být opravdu pevné, jinak by to dlouho nevydrželo.

Jak se taková matrace vlastně vyrábí? Nejdřív se bavlna pořádně vyčistí a rozvolní speciálními nástroji. Pak začne to vrstvení – na velkých stolech se postupně rozkládá vrstva za vrstvou, dokud není matrace dostatečně tlustá. A teď to nejdůležitější: všechno se musí prošít, aby se materiál uvnitř nepohyboval. Tradiční prošívání se dělá ručně, dlouhými jehlami a silnými nitěmi. Ten vzor, co vidíte, není jen pro krásu – drží celou konstrukci pohromadě.

V Japonsku mají docela vlhké klima, takže prodyšnost není žádná sranda. Matrace musí umět odvádět vlhkost, jinak byste se v ní cítili jako v igelitu. Proto řemeslníci dávají pozor, aby materiál nebyl moc zhutněný a aby v něm zůstaly přirozené vzduchové kapsy. Díky tomu zůstává futon suchý a čistý, i když na něm spíte každou noc.

Tenký design a minimalistická koncepce

Japonské matrace představují unikátní spojení funkčnosti a estetiky, které má kořeny v tisícileté tradici minimalistického bydlení. Ten tenký design? To není žádná náhoda. Jde o pečlivě promyšlenou koncepci, která odráží japonský životní styl zaměřený na jednoduchost a harmonii s prostorem. Tyto matrace mívají výšku mezi pěti až patnácti centimetry – což je opravdu velký rozdíl oproti našim klasickým matracím, na které jsme zvyklí.

Minimalistická koncepce japonských matrací vychází z přesvědčení, že bychom měli spát co nejpřirozeněji a nejblíže k zemi. Není to jen moderní trend. Japonci po staletí spávali na tatami podložkách přímo na podlaze. Dnešní japonská matrace, známá jako futon, si tuhle tradici zachovává, ale zároveň přidává pohodlí díky pečlivě vybraným materiálům a preciznímu zpracování. A co je skvělé? Díky tenkému profilu ji snadno složíte a schováte. V Japonsku, kde je každý metr čtvereční drahý, to dává obrovský smysl.

Estetická stránka těchto matrací má stejnou váhu jako jejich praktičnost. Čisté linie a absence zbytečných ozdob vytváří v ložnici vizuální klid. Japonská matrace se téměř ztrácí v interiéru – a to je přesně to, co má dělat. Je to v souladu s konceptem ma, japonským pojmem pro negativní prostor, který má svou vlastní hodnotu. Představte si, že vaši ložnici můžete během dne proměnit v pracovnu nebo prostor na cvičení. Jednoduše složíte matrace do skříně a máte volno.

Materiálová čistota hraje klíčovou roli. Tradiční japonské matrace používají přírodní materiály – bavlnu, vlnu nebo hedvábí, vrstvené tak, aby poskytly optimální podporu těla při zachování tenkého profilu. Moderní verze můžou obsahovat paměťovou pěnu nebo latex, ale vždy s důrazem na zachování charakteristické nízké výšky a jednoduchosti designu.

Tento typ matrace nás učí oceňovat jednoduchost a to, co opravdu funguje. Žádné pružiny, složité konstrukce ani nadměrné polstrování. Každá vrstva má svůj účel a nic není navíc. Tenký design podporuje správné držení těla a umožňuje páteři zachovat přirozené zakřivení bez umělé podpory, kterou nabízejí tlustší západní matrace. A údržba? Pravidelné větrání a otáčení se stává rituálem péče o váš spánek – vědomějším přístupem k odpočinku.

Japonská matrace učí naše tělo odpočívat v harmonii s přírodou, ne proti ní. Tvrdý povrch podporuje páteř a připomína nám, že skutečný komfort nepřichází z měkkosti, ale z rovnováhy.

Miroslav Tichý

Zdravotní výhody pro páteř a držení těla

Víte, co je na japonských matracích opravdu fascinující? Není to jen nějaký módní výstřelek, ale spíš promyšlený způsob odpočinku, který Japonci zdokonalovali po generace. A teď se o tom začíná mluvit i u nás – a není divu.

Tahle matrace, kterou možná znáte jako futon, funguje úplně jinak než ty naše klasické. Představte si, že se celý život probouzíte s bolestmi zad. Ráno vstanete a už vás to táhne v kříži. Znáte to? Většina z nás spí na měkkých matracích, do kterých se prostě propadáme. Tělo se prohýbá tam, kde by nemělo, páteř dělá podivné oblouky a ráno to prostě cítíte.

Japonská matrace je pevná, ale nesmírně pohodlná – i když to zní jako protimluv. Ten pevný povrch drží tělo v jedné linii. Boky se nepropadají, ramena taky ne. Páteř si zachovává své přirozené zakřivení, jak má – ani víc, ani míň.

Když na tom spíte pravidelně, děje se něco zajímavého. Ty hluboké svaly kolem páteře, o kterých normálně ani nevíte, že je máte, začnou pracovat. Posilují se. A najednou zjistíte, že se držíte líp i přes den – u počítače, při chůzi, všude.

Co se týče krevního oběhu, tam je to taky zajímavé. Rovnoměrný tlak po celém těle znamená, že krev proudí všude tam, kam má. Žádné ztuhlé ruce po ránu, žádné mravenčení. Svaly se pořádně prokrví, dostávají kyslík a živiny – a to je přesně to, co potřebujete na regeneraci po náročném dni.

Lidé se skoliózou nebo jinými problémy s páteří často objevují, že jim pevná podložka doslova mění život. Na měkké matraci se tělo celou noc kroutí, hledá polohu, kompenzuje. A tím se všechno jenom zhoršuje. Na futontu? Tělo prostě leží, jak má.

A ještě jedna věc – dýchání. Když máte páteř rovnou, hrudník se pořádně rozpíná, plíce mají prostor. Spíte klidněji, nechrápe se tolik, tělo se líp okysličuje.

Hodně lidí říká, že po přechodu na japonskou matraci se budí bez těch otravných ranních bolestí. Prostě se cítí odpočatí, ne jako by celou noc bojovali s matrací. A to přece chceme všichni, ne?

Denní skládání a úspora prostoru v bytě

Japonské matrace jsou skvělým řešením, když se potřebujete vejít do menšího bytu a každý kousek prostoru se počítá. Tahle matrace z Japonska má jednu super vlastnost – každý den ji můžete složit a schovat, což je perfektní třeba do garsonky nebo malého bytu. Japonci už dávno pochopili, že když máte málo místa, musíte s ním pracovat chytře. A co fungovalo v Japonsku, začíná mít smysl i u nás.

To ranní skládání matrace není žádná otrava, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti se z toho stane taková milá rutina, která vám pomůže pořádně se probudit. Ráno vstanete, za pár minut matraci složíte, zabalíte a schováte do skříně. Nepotřebujete k tomu žádnou speciální sílu ani dovednosti. A najednou máte z ložnice obývák, pracovnu nebo prostor na jógu. Znáte to – když žijete v menším bytě, každá místnost musí sloužit víc účelům.

Kolik prostoru vlastně ušetříte? No, docela dost. Normální postel zabírá místo pořád, ať na ní zrovna spíte nebo ne. Japonská matrace vám ten prostor vrátí hned po ránu. Představte si – klasické dvojlůžko zabere tak tři čtyři metry čtvereční. V malém bytě to může být klidně desetina celkové plochy. Když tohle místo získáte zpátky každý den, bydlí se vám najednou úplně jinak.

Možná si teď říkáte, jestli to denní skládání matraci nezničí. Kvalitní japonská matrace je přesně na tohle stavěná. Použité materiály – bavlna, přírodní latex nebo speciální pěny – vydržejí roky každodenního skládání bez problémů. Je to zkrátka navržené tak, aby to fungovalo dlouhodobě. Matrace má správnou tloušťku, je zpevněná v klíčových místech a neváží jako beton.

Kam s ní? Záleží na tom, co máte doma k dispozici. Spousta lidí ji prostě strčí do vestavěné skříně, kde složená zabere minimum místa. Další možnost jsou různé úložné boxy nebo třeba prostor pod nějakým nábytkem. Někdo dokonce nechá složenou matraci vidět a použije ji přes den jako sedačku nebo dekorativní prvek. Funguje to překvapivě dobře.

Rozdíly mezi japonským a západním futonem

Japonská matrace, kterou známe pod názvem futon, je tradiční spací podložka z Japonska. A víte co? S tím, co si pod futonem představujeme my na Západě, má společného vlastně jen název. Rozdíly jsou opravdu zásadní.

Představte si, že si koupíte futon v českém obchodě – pravděpodobně dostanete něco tlustého, měkkého, možná dvacet centimetrů vysokého. Teď si ale představte tradiční japonský futon, který je tenký jako palačinka – jen tak pět až deset centimetrů. To je obrovský rozdíl, který ale dává smysl, když pochopíte, jak se s ním vlastně zachází.

V Japonsku totiž nechávají futon přes den složený ve skříni. Každé ráno ho sbalí, uloží a mají celý pokoj volný. Večer ho zase vytáhnou a rozloží na podlaze. Tohle není jen otázka úspory místa – i když v malých japonských bytech to hraje velkou roli. Jde hlavně o to, že futon pravidelně vyvětrají, vynesou na slunce, a tím ho udržují čistý a zbavený vlhkosti. U nás? Západní futon prostě leží na rámu nebo pohovce pořád, nikdo ho nikam neukládá.

Materiály jsou další kapitola. Japonci používají přírodní bavlněnou vatu, někdy přidají trochu vlny nebo hedvábí. Všechno je pečlivě stlačené do vrstev. Naše západní verze? Ty jsou plné pěny, pružin, syntetických materiálů – všechno možné, jen aby to bylo měkké a tlustší.

A pak je tu tvrdost. Japonský futon je pevný. Ne nepohodlný, ale rozhodně tvrdší, než jsme zvyklí. Ta tvrdost ale není chyba – je to záměr. Podporuje páteř, drží tělo ve správné poloze. My Evropané ale máme rádi měkké postele, do kterých se přímo propadneme, takže západní futony jsou logicky poddajnější.

Důležitá je i podložka. Japonci kladou futon na tatami – speciální rohože z rýžové slámy a sítiny. Tahle kombinace umožňuje cirkulaci vzduchu, odvádí vlhkost. My dáváme futon na dřevěný rám nebo rozkládací pohovku, což je úplně jiný princip.

Péče o futon? V Japonsku je běžné vynášet ho pravidelně na slunce – třeba i několikrát do měsíce. Slunce ho dezinfikuje, zbavuje vlhkosti, udržuje svěží. U nás? Většinou jen občas otočíme matraci a případně ji vysajeme. Japonská péče je mnohem intenzivnější, ale zase dává futonu mnohem delší život.

Vidíte, jak se pod stejným názvem skrývají úplně jiné věci? Jeden přístup vychází z filozofie minimalismu a maximálního využití prostoru, druhý z našich západních představ o pohodlí.

Umístění na tatami nebo pevnou podlahu

Tradiční japonská matrace, známá jako futon, má svá specifická pravidla pro umístění, která vycházejí z tisíciletých tradic. Tento typ matrace se optimálně umísťuje přímo na tatami nebo jinou pevnou podlahu – žádný rám postele, žádný lamelový rošt. Prostě jen matrace a pevný podklad.

Co jsou vlastně tatami? Jde o tradiční japonské podlahové rohože vyrobené z rýžové slámy a pokryté tkaninovými povlaky z trávy igusa. Právě tyto rohože poskytují ideální podklad pro japonskou matraci. Mají totiž úžasnou vlastnost – přirozeně absorbují vlhkost a zajišťují cirkulaci vzduchu. Zároveň jsou dostatečně pevné na to, aby podpořily vaše tělo, ale přitom nabízejí jemné polštářování, které skvěle doplňuje relativně tenkou konstrukci futonu.

Co když ale tatami doma nemáte? Což, řekněme si upřímně, většina z nás mimo Japonsko skutečně nemá. V takovém případě můžete japonskou matraci umístit přímo na tvrdou dřevěnou nebo laminátovou podlahu. Tento způsob zachovává základní princip japonského přístupu ke spánku a zajišťuje správnou podporu páteře. Pevná podlaha pod matrací zabraňuje prohýbání a udržuje tělo v optimální poloze. Pozor ale – tyto matrace rozhodně nepatří na měkké podklady nebo pružinové rošty, protože by to úplně zničilo jejich funkčnost.

Důležitá je také pravidelná péče a větrání matrace. Japonská tradice doporučuje každé ráno matraci složit a uložit do skříně. Proč? Umožňuje to jak matraci, tak podlaze řádně vyschnout a provětrat. Navíc tím získáte prostor v místnosti pro další aktivity během dne. V našem evropském klimatu, které bývá vlhčí než v Japonsku, je toto větrání obzvlášť důležité.

Moderní variace japonských matrací mají často spodní vrstvu z prodyšných materiálů, která usnadňuje cirkulaci vzduchu mezi matrací a podlahou. Tato inovace pomáhá předcházet hromadění vlhkosti a tvorbě plísní – problémům, které mohou nastat při dlouhodobém používání matrace přímo na podlaze. Některé modely mají dokonce protiskluzovou spodní stranu, takže se vám matrace nebude v noci rozjíždět po hladké podlaze.

A co zdravotní benefity? Umístění na tatami nebo pevnou podlahu skutečně podporuje správné držení těla a může pomoci zmírnit bolesti zad. Pevný podklad nutí tělo udržovat přirozenou polohu páteře bez nadměrného prohýbání v bedrech nebo ramenou.

Péče a pravidelné větrání matrace

Japonské matrace, tedy futony, si žádají trochu jiný přístup než klasické matrace, na které jsme zvyklí u nás. Japonci je navrhovali tak, aby ladily s jejich klimatem i způsobem života – větrání a údržba pro ně nejsou žádná extra práce, ale prostě součást každého dne. Zatímco naše matrace leží na posteli rok co rok, futon se tradičně každé ráno složí, odnese a hlavně pravidelně vystaví čerstvému vzduchu.

Aby vám péče o futon dávala smysl, je dobré vědět, z čeho vlastně je. Tradiční futony se dělají z přírodních materiálů – bavlna, vlna nebo jejich kombinace. Tyto materiály mají skvělou vlastnost: umí впитывать vlhkost z těla během spánku. A víte kolik? Každý z nás za noc vypotí zhruba půl litru tekutin, které skončí právě v matraci. Když futon pravidelně nevětráte, vlhkost se v něm usadí a máte vystaráno – ideální podmínky pro plísně, roztoče a bakterie.

V tradičním japonském domě se futon každé ráno složí a schová do speciální skříně, které se říká oshiire. Není to jen o tom ušetřit místo – jde hlavně o hygienu. Matrace tak má celý den na to, aby vyschla a provětrala se. Dnes už nemusíme skládat futon denně, ale aspoň trochu ho provětrat by se mělo. Stačí nechat matraci ležet bez povlečení nebo ji postavit do tvaru V, aby kolem ní mohl proudit vzduch ze všech stran.

Jak často vynášet futon ven? Záleží na počasí a ročním období. Když je sucho a svítí slunce, ideálně jednou týdně na dvě až tři hodiny. Sluneční paprsky mají přirozenou dezinfekční sílu – ultrafialové záření likviduje mikroorganismy a roztoče. V Japonsku je dodnes běžné vidět futony vyvěšené přes zábradlí balkonů nebo oken. Funguje to.

Když futon větráte, dejte pozor na pár věcí. Nenechávejte ho na prudkém slunci moc dlouho, zvlášť když obsahuje přírodní materiály – intenzivní UV záření by je mohlo poškodit. Nejlepší je ranní nebo odpolední slunce, kdy je záření šetrnější. Nezapomeňte matraci otočit na obě strany, aby se rovnoměrně provzdušnila a vysušila. V zimě nebo když prší můžete větrat i doma – stačí otevřené okno a dobře větraná místnost.

K větrání přidejte ještě jednu věc: futon pravidelně vyklepávejte speciálním tlučkem nebo ho jemně vytloukejte. Uvolníte tím nahromaděný prach a materiál zase nabere objem. Zároveň se výplň rovnoměrně rozloží po celé ploše a matrace se vám nevytvaruje do prohlubní.

Moderní varianty a hybridní konstrukce

Japonské matrace dnes vypadají trochu jinak než před padesáti lety. Ano, tradiční futon si stále drží svou původní podobu, ale kolem něj vyrostla celá rodina moderních variant. Výrobci totiž pochopili, že ne každý chce spát úplně stejně jako v Tokiu v roce 1950 – a že to ani nemusí.

Když si dnes pořizujete matraci inspirovanou japonskou tradicí, často narazíte na zajímavou kombinaci. Klasické bavlněné vrstvy se tu potkávají s paměťovou pěnou nebo latexem – materiály, o kterých se japonským řemeslníkům kdysi ani nesnilo. A víte co? Funguje to. Představte si, že máte tu původní pevnost, která drží páteř v pořádku, ale zároveň se do matrace trochu zabořujete tam, kde to tělo potřebuje. Horní vrstva s pamětí reaguje na váš tvar, zatímco spodek zůstává stabilní. Pro někoho, kdo celý život spal na západní matrace, to může být přesně ten správný most mezi dvěma světy.

A není to jen o tom, co je uvnitř. Povrchové materiály udělaly obrovský skok vpřed. Antibakteriální potahy, tkaniny, které odvádějí pot, nebo materiály regulující teplotu – to všechno dnes najdete i u matrací japonského typu. Dává to smysl, když si uvědomíte, že naše klima se od japonského dost liší. Co fungovalo v Ósace, nemusí být ideální v Brně nebo Praze.

Pak jsou tu ty chytré skládací verze. Uvnitř mají speciální segmentovanou konstrukci, takže je sice složíte jako klasický futon, ale ergonomicky pracují mnohem sofistikovaněji. Každá část těla dostane trochu jinou podporu. A u některých modelů si dokonce můžete nastavit, jak moc chcete mít tvrdou určitou sekci. To je osobní přizpůsobení na úplně jiné úrovni.

Zajímavé jsou i ty nízké platformy a speciální rámy, které vznikly přesně pro tyto matrace. Nejste přímo na zemi, ale pořád udržujete ten minimalistický, japonský vibe. Navíc řeší praktické věci – můžete tam uklidit věci, a hlavně tam bývá dobré větrání, takže se nemusíte bát vlhkosti. To je v našich vytápěných bytech docela podstatné.

A co mě překvapilo nejvíc? Že existují letní a zimní varianty. V létě spíte na chladivějším povrchu s gely, v zimě máte teplejší vrstvy. Japonci na tohle původně netlačili, protože jejich klima je jiné. Ale u nás, kde máme opravdu čtyři roční období, to dává obrovský smysl.

Celé je to vlastně hezký příklad toho, jak může tradice žít dál, aniž by zkostnatěla. Základní myšlenka – spát blízko země, zdravě, jednoduše – zůstává. Ale forma se přizpůsobila tomu, jak skutečně žijeme dnes.

Cena a dostupnost na českém trhu

Japonské matrace jsou na našem trhu poměrně novou záležitostí, ale zájem o ně neustále roste. Čím to je? Lidé hledají něco jiného než klasické pružinové matrace, na které jsme byli zvyklí celá desetiletí. Ceny japonských matrací se u nás pohybují v opravdu širokém rozpětí – záleží hlavně na tom, z čeho jsou vyrobené, jak jsou zpracované a jestli jde o skutečný japonský originál, nebo o matrace vyrobené podle japonských principů třeba v Evropě.

Ty základní futonové matrace, které většina z nás zná, můžete sehnat už za pár tisíc. Dostupnější varianty stojí zhruba mezi třemi až šesti tisíci korunami, ale tady je potřeba říct na rovinu – často jde o evropskou výrobu podle japonského vzoru. Takové matrace bývají tenčí, hodí se spíš jako přistýlka pro návštěvu nebo na chatu. Když chcete něco kvalitnějšího z přírodních materiálů jako bavlna, vlna nebo latex, budete se pohybovat někde mezi osmi až patnácti tisíci.

Milujete autentičnost a chcete tu pravou japonskou kvalitu? Pak počítejte s částkou přes dvacet tisíc korun. Za tyto prémiové kusy dostanete skutečné řemeslné zpracování, tradiční techniky a materiály nejvyšší kvality, často dovezené přímo z Japonska. Luxusní tatami matrace nebo produkty s pokročilými technologiemi pak můžou přesáhnout i třicet tisíc.

Co se týče dostupnosti, tady se za poslední roky hodně změnilo. Pamatujete doby, kdy jste japonské matrace sháněli jen v nějakém speciálním obchodě s asijským zbožím? Dnes je situace úplně jiná. Narazíte na ně v některých větších prodejnách nábytku, v e-shopech zaměřených na zdravý spánek nebo v obchodech s ekologickými produkty.

Většina lidí si japonské matrace pořizuje online – a není se čemu divit. Můžete v klidu porovnat různé typy, přečíst si zkušenosti ostatních a často máte i možnost vrátit zboží, když vám nevyhovuje. To je přeci velká výhoda oproti nákupu naslepo.

Zajímavé je, že některé české firmy začaly vyrábět matrace inspirované japonskými principy. Spojují tradiční japonské koncepty s tím, na co jsme zvyklí my v Evropě. Výsledek? Produkty šité na míru českým zákazníkům, často za příznivější ceny. Máte tak na výběr – buď sáhnete po originálním importu, nebo podpoříte českou výrobu. Záleží jen na vás a vašich prioritách.